O mně

Jsem žena, máma a někde uvnitř stále i to malé dítě, které chce, aby dobro vítězilo nad zlem.

Zajímá mě, jaké příběhy žijeme, jako společnost, svými vlastními příklady i skrze mýty a příběhy, které žijí v prostoru kolem nás. A jak se potom z toho hnětou životy.

Když jsem byla malá, myslela jsem si, že jednou budu velká - a to velká znamenalo, že všechno budu věědět. Pak jsem pochopila, že všechno vědět nikdy nebudu. Ale doufala jsem, že všechno budu mít tzv. "vyřešeno". A pak jsem pochopila, že ani to nenastane nikdy (i když, kdo ví? Představa šedin a moudra v očích mě stále velmi vábí...)

A tak se ponejvíc učím. Učím se žít každým okamžikem. Radovat se, být v plnosti a pravdě. Vím, jaké to je, když se svět rozpadne a na dno s sebou bere vše, o co jsme se dosud opírali. Právě tam, dole, jsem pochopila, že smysl nevymyslím hlavou ani nevytlačím vůli. Přijde sám, když jsem sama v sobě. A tak se o to snažím a zvu vás na tu cestu se mnou.

Moje životní cesty

Život mě vedl různými směry. Po vyšlapaných cestách vzdělávacího systému, k méně vyšlapaným cestám digitálního nomádství, k práci v korporátu i do lesa, když toho bylo moc. Přes putování Afrikou, stěhování z místa na místo, život ve Španělsku. Psaní knih a sdílení příběhů. Rození dětí, budování domova s mužem. Každá z těchto cest formovala nějakou moji část, tvář, roli, kousek mě. Každá z těchto cest mě taky učila naslouchat světu. Mnoho toho přišlo, mnoho odešlo. Z toho, co zůstává, vyrůstá moje dnešní já.

Co miluji

Miluji své děti, rodinu, přátele a hudbu. A skrze ně to všechno ostatní. Taky vůni posečené louky, kohoutí kokrhání a lámu patky čerstvého chleba a ... čím dál více ty obyčejnskosti. 

... a kam směřuji

Dřív bych asi vyjmenovala body z to-do listu, dnes směřuji - sama k sobě. Skrze tvorbu, hudbu a propojení. Myslím, že mířím k tomu nevyhnutelnému, mít radost už jen z toho, že se ráno probudím. A nadýchnu... A pak nikomu neublížím a třeba i rozdám trochu radosti. Možná, že se i čím dál více také ptám, co můžu udělat pro svět, než co by svět měl udělat pro mě. A to je léčivé. A věřím, že jednou vybuduji komunitní místo pro setkávání, tvorbu a potěchu duše.